Osmělte se k vyšším cenám

Vybavíte si takový ten pocit, když lezete do studený vody? Jak tam nejdřív smočíte chodila, pak kotníky, pak necháte hladinu olíznout lýtka a když jste tam až po kolena, zastavíte se, protože to najednou začíná být fakt drsný a dostaví se to krátký rychlý vylekaný nadechnutí? Za chvíli ale zjišťujete, že i ty kolena už jsou vlastně v pohodě, je vám na ně teplo a osmělíte se jít zase o kousek dál.

Se zdražováním je to dočista stejný

Když začnete prodávat a říkat si peníze za to, co umíte, je to jako když vlezete do studený vody. Je to šok. A chilku to trvá, než si tělo i mysl přivyknou nový situaci.

Ale po čase se krapet otrkáte, ta cena už je vám malá a když se toho nebojíte, zdražíte. Jenomže často jen do tý chvíle, dokud to neni fakt nepříjemný. Než se dostaví ten pocit krátkýho rychlýho vylekanýho nadechnutí. Nakonec si řeknete, že vám to takhle vlastně stačí. Občas sice pracujete tak usilovně, že padáte na hubu, ale je to určitě jenom fáze. Jak dlouho že už trvá? Rok? Dva? Pět let?

Bojíte se jít dál. Bojíte se, že o něco přijdete.

Spíš je to proto, že se bojíte jít dál. Bojíte se, že o něco přijdete. Třeba o stávající klienty. Krátí se vám dech z představy, že tu novou výzvu budete muset zvládnout. A tak pořád trčíte na břehu, zatímco se před vámi rozléhá celé široširé jezero s hektolitry možností.

Udělat zásadní krok a ponořit se do toho celí a přijmout to, že se můžete v penězích vykoupat úplně stejně tako v tom jezeře, je nad vaše síly. Z vyšších cen máte husí kůži stejnou jako když vás ošplouchne studená voda. Ale když si na ni zvyknete, když si dovolíte být odváží a skočit do toho celým tělem a překonáte to chvilkové nepohodlí, už zakrátko přijdete na to, že vás ta voda hladí a objímá, jste s ní jedno a pod hladinou je vám vlastně mnohem tepleji než venku. Je to příjemé stejně jako obklopit se hojností, bohatstvím a vším, co si za to můžete dovolit.

Nikdo se nechce topit v penězích.

Tenhle výraz si vymysleli ti, kdo se na peníze zlobí, považují je za problém a neumí je přijímat. Můžete s nimi stát na břehu, remcat, že na koupání je to moc studený a kochat se jen tím, co jste schopný vidět. Nebo jim můžete zamávat, splynout s proudem a nechat se jím unášet, být toho součástí a cítit to na vlastní kůži.

Samozřejmě, že o něco přijdete. Přijdete o lidi, kteří s vámi nejsou na stejné vlně. Přijdete o některé klienty a zákazníky. Ale doplavou k vám noví.

Chcete radši lovit 1000 lidí, kterým prodáte něco za stovku nebo 10 lidí, kterým prodáte něco za 10 000,-. A myslíte, že se u toho nadřete víc nebo míň?

Existuje způsob, jak proces osmělení urychlit.

Cena je jen číslo. Význam mu dává až mysl. A hodnotu neurčujete dokonce ani vy, ale vaši zákazníci. Můžete ovlivnit jen to, jak jim ty hodnoty prezentujete.
Takže proč si za svůj výrobek nebo službu neříkáte dvojnásobek? Desetinásobek? Padesátinásobek? Protože se bojíte. Ale to, že se vám to zdá nekomfortní neznamená, že to je nemožný.

Je jen málo lidí, co do té studené vody skočí rovnou po hlavě. Je naprosto v pořádku, že se potřebujete osmělit, zvyšovat ceny postupně. Je to váš proces a nikdo vám nemůže říkat, jak rychle byste měli zdražovat. Ale existuje metoda, kterou sama používám, a která mi pomáhá postupovat rychleji.

Na kousek papíru si napíšu název svého produktu nebo služby a cenu, za kterou ji právě teď prodávám. Uvědomím si, jaký pocit mi právě teď ta cena přináší, co se mnou dělá, jestli odráží moji spokojenost. Pak tu cenu přeškrtnu a pod ní napíšu cenu třeba dvojnásobnou. Znovu ji na sebe nechám působit a představuju si, jak bych se cítila, kdyby si moji nabídku za tuhle cenu někdo koupil.

Pak tu cenu znovu přeškrtnu a napíšu si cenu třeba desetinásobnou. Co všechno bych musela udělat, abych svoji nabídku za tuhle cenu prodala? Musela bych pracovat desetkrát tolik? Co bych musela udělat jinak? A jak by se změnil můj život a moje podnikání, kdybych to za tuhle cenu prodávala pravidelně?

Všechny varianty nechám uležet a vrátím se k nim druhý den. VŽDYCKY se stane to, že původní cena mi najednou přijde až směšně malá. A tak zdražím. O kolik? K tomu mi pomáhají cenové kotvy, které jsem si nastavila den předtím. Vždycky mi pomáhá uvědomit si, co se bude muset změnit, co mi to přinese a co pro to budu muset udělat. Nikdy se příliš dlouho nezastavuju nad tím, že něco ztratím. Vím to. Vím, že ztratím zákazníky. A přesto to dělám s lehkostí. Protože už jen ta představa, že bych si mohla vydělat víc peněz za stejnou práci je argument, na který slyším.

Nebojím se toho, že nenajdu zákazníky nové. Kdybych se takového strachu držela, tak furt píšu slohovky a seminárky za 70,- za normostranu jako jsem to dělávala na střední. A ve skrytu duše doufám, že se dobře vdám nebo vyhraju ve sportce.

Cena je jen číslo.

Zvyšování cen není zadarmo

Nestačí jen připsat za stávající ceny nulu a radovat se, že odteď budu v balíku. Znamená to další práci na sobě a úměrné zlepšování nabízené služby nebo produktů. Ale! Vyšší ceny = vyšší výnos = větší prostor k tomu si to dovolit. Přihlásit se do vzdělávacího programu, navázat spolupráci s mentorem, věnovat víc času sama sobě a nápadům nebo delegovat práci, která je mimo vaši zónu génia.

Copak tohle snad nechcete?

Jakmile do té slastné vody jednou skočíte, už není cesta zpátky.

4 Comments

  • Miroslav Pospíšil napsal:

    Pěkně a výstižně napsáno.

  • Karolína napsal:

    perfektně shrnuto 🙂

  • Anonym napsal:

    Psat na zakazku slohovky a seminarky je amoralni.
    A chlubit se tim mir nichts dir nichts, to je dukaz, jak nizko ma clovek nastavene moralni hodnoty, ze mu ani nedojde, ze je to spatne.

    • Petra Šimonová napsal:

      a kdo jsi bez viny, hoď kamenem…
      Všichni jsme v životě udělali věci, za které se zpětně stydíme. Já třeba jako malá ukradla čokoládovou tyčinku v obchodě (a pak mi vůbec nechutnala). Souhlasím s tím, že autorka si tohoto svého kostlivce mohla nechat pro sebe, ale článek je hodnotný a přínosný a chytat se na této jedné věci, která by snad mohla (v něčích očích…) snížit kredit autora, mi přijde pod úroveň. Vaši…

Komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn.

Tento web baští cookies. Díky tomu ale frčí tak, jak má a umožňuje mi analyzovat návštěvnost, personalizovat reklamy a optimalizovat nabízené služby. A to je dobře i pro vás! Je to tak v pořádku?