Hledá se duše domova

Když mluvíme o geniu loci, je jasné, že mnohem snáz se hledá v budovách, které za sebou mají historii. Stovky let starý kostel, zrušená továrna, i dávno nepoužívaný mlýn mají se svými nerovnými zdmi, oprýskanými stěnami, obouchanými cihlami i přiznaným potrubím něco do sebe. Ale i když jsou tahle alternativní místa pro bydlení obrovskou inspirací, jen zlomek z nás má skutečnou možnost se do takových lokalit nastěhovat a mít s duchem místa vystaráno bez větší námahy. Bydlíme v novostavbách, pendlujeme mezi paneláky, renovujeme vilky z padesátých let po našich rodičích, kdy se stavělo z toho, co bylo zrovna k mání. Často je to nesoulad různých materiálů, levných plastů nebo nedej bože umakartu. Novostavby jsou zase zářivě bílé, ještě je v nich cítit čerstvý nátěr a je to všechno jaksi příliš dokonalé a chybí tomu něco…

…jak to jenom popsat?

Přesto jsme se do našich domovů nastěhovali, zkusili je zařídit jako z katalogu, protože na obrázku nebo v bytovém centru vypadají náramně. Jenže mnohdy je z obchodu přesuneme k nám domů a pořád to jaksi není ono.

Jestli má byt duši, to já poznám už na chodbě, ještě než si vyzuju boty.

Jestli má byt duši, to já poznám už na chodbě, ještě než si vyzuju boty. Stačí, když se otevřou dveře a já vkročím do předsíně. Všímám si podlahy, zrcadla, botníku i věšáku na kabáty. Dívám se na tyhle maličkosti a ještě než postoupím dál do útrob úplně nového světa, mám v hlavě desítky nápadů, jaký může jeho obyvatel být. Něco mi prozradí, jestli je to psí vodítko položené na botníku kožené nebo samonavíjecí, jestli jsou přezůvky nazouvací pestrobarevné bačkory s pěnovou podrážkou nebo pletené papuče i jestli je věnec na dveřích zdobený umělými květinami nebo je ze spletených větví, buxusu a borůvčí a ozdobený červenými bobulemi ze zahrady.

Leckdy mi i málo stačí k tomu, abych zjistila, jestli stojím v prázdnotě zaplněné věcmi nebo se to kdesi uvnitř mě zatetelí, protože tohle místo mi nejspíš nabídne nějakou inspiraci.

Čím to vlastně je? A jak si tedy vytvořit domov s duší?

Když už nemůžete bydlet v industriálním loftu nebo zrenovované stodole, které už něco mají za sebou, stačí si pár kousků, co mají historii, přinést do stávajícího bydlení. Prozkoumejte půdu svých prarodičů, prošmejděte pár bazarů nebo inzerátů s věcmi z druhé ruky. Můžete objevit poklad v podobě nadčasových křesel, která stačí jen přečalounit, průmyslovou lampu, kterou stačí přelakovat nebo jen očistit, vyměnit kabel se spínačem a opatřit retro edisonkou. Malovanému obrazu přetřete rám ze zlaté třeba na modrou, ulovte v aukci starší smaltovanou konvici nebo bandasku. Dají se použít i jako neotřelá váza.

Leccos si můžete sami vyrobit. Třeba odkládací stolek, žebřík na sušení ručníků nebo štendr na šaty z měděných trubek zvládne úplně každý.

Oblékněte stěny. Zařiďte si doma soukromou galerii. Obrázky, podepsané ilustrace, autorské plakáty nebo fotky s paspartou můžete umístit do větší skupiny, která dohromady bude tvořit mimořádné umělecké dílo, které nenajdete druhé na světě.

Zařiďte si doma soukromou galerii.

Ručně vyrobené věci s lidským rukopisem a přirozenou nedokonalostí dokážou zázraky. Sama mám pár takových originálních keramických květináčů, dřevěné kuchyňské náčiní a největším pokladem je ručně tkaný koberec z Afghánistánu. Na takových věcech budete milovat jejich jedinečnost a navíc budou krásně stárnout.

Dřevo nic nenahradí. Polička, noční stolek nebo botník z opravdového dřeva místo z lamina dodávají bydlení nevídanou hloubku.

Dřevo nic nenahradí. Polička, noční stolek nebo botník z opravdového dřeva místo z lamina dodávají bydlení nevídanou hloubku. A stačí začít právě od takhle malých věcí a postupně se propracovat ke stolu, skříním nebo poctivé kuchyňské lince. Už dávno jsem si totiž všimla, že domov, kde je všechen nábytek z lamina může mít klidně desítku polštářků, dek a koberečků, ale na jeho plochosti se téměř nic nezmění. Ten rozdíl poznáte.

Nezapomeňte na květiny. Když se bydlení zelená, je to pro duši oáza. Lupněte do kouta, na polici a okno pár pokojových rostlin a nestačíte se divit, jak vás takové prostředí rozveselí.

Každá návštěva u někoho doma je jako pozvání do úplně nového světa. To nejdůležitější ale nakonec je, abyste se v tom vašem cítili dobře. Protože nejkrásnější duši má bydlení plné lásky, radosti a originálních nápadů.

Článek vznikl ve spolupráci s kamenprodesign.cz

Fotografie © Technistone

1 Comment

  • Tereza Kohouta napsal:

    Hezký článek, jen se moc nepovedly ty fotky u článku… nebo to má být ukázka sterilních interiérů bez duše aka jak to nemá vypadat?

Komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn.