Narození miminka je malý zázrak

Marika Kučová je kuchařka, blogerka, inspirativní máma a jedna z prvních ambasadorek YUY. S manželem Jirkou už pátým rokem vedou úspěšný food blog Kitchen Story, který se stal studnicí chutné inspirace a zdravého jídla. Jako manželé v kuchyni společně vydali i stejnojmennou kuchařku a v nádherné knižní podobě zpečetili svoji lásku k opravdu dobrému jídlu. A minulý rok se stali rodiči dnes devítiměsíčního Bertíka. Jak mateřství ovlivnilo její život? Co je na něm nejkrásnější a jaké má doporučení pro nastávající maminky?

Marika mě vítá v jejich příjemném žižkovském bytě a hned ve dveřích mě varuje “Nediv se tomu hluku, Bertík spinká u digestoře. Přišli jsme totiž na to, že ten bílý šum ho uklidňuje.” Usměju se, přikývnu a zaujmu místo na pohovce. Díky spícímu Bertíkovi máme s Marikou ještě chvilku, aby mi mohla odpovědět, co ji na mateřství překvapilo a jak se s touhle rolí sžila. “Během těhotenství to byla pohoda, užívala jsem si to a vlastně jsem čekala, že to bude podobné i po porodu. Jenže po narození Bertíka jsem na tom první tři měsíce byla opravdu špatně. On nebyl moc spavé miminko a doteď s tím spánkem trochu bojujeme. Vlastně celý první půlrok byl pro mě i pro Jirku opravdu náročný,” vzpomíná Marika na překvapivé začátky mateřství.

„Mám ale pocit, že o těchhle negativních věcech se moc nemluví a mělo by. Každé miminko je úplně odlišné, ale myslím, že to prožívá spousta rodičů,” dodává. „Mám kamarádku, která má dvě děti a vyprávěla mi, že se skoro až nudila. To si s Bertíkem vůbec neumím představit.” vypráví Marika s nadsázkou.

Přidává se k nám kočka Pepina a brzy se probouzí i Bertík. Marika mi ale mezi přebalováním a rozptylováním neposedného drobečka obratně odpovídá, jak se jí daří zkombinovat práci s novou, časově náročnou, rolí maminky. „Rodila jsem v červenci a víc pracovat jsem začala až po novém roce. Pracovní nabídky mi chodí stále, ale už na všechny není tolik času nebo energie. Pomáhá mi samozřejmě Jirka, ale máme nevýhodu, že prarodiče nebydlí v Praze, takže nám ho pohlídají jen občas a snažím se to skloubit jak se dá. Mám zase obrovské štěstí, že práce je mým koníčkem a naopak. Blog mě naplňuje a mám možnost se v něm realizovat. Jsem ráda, že to je něco, na čem můžu pracovat doma. Neumím si představit pracovat někde delší čas od Bertíka. Jeden den v měsíci jsem pracovně pryč a už se mi stýská,” čímž mi Marika zároveň odpovídá na to, zda má vůbec prostor věnovat se nějakému koníčku. „Nikdy dřív jsem třeba moc nesportovala, ale teď si udělám alespoň jednou týdně čas i na sebe a jdu si zacvičit. Snažím se to teď tělu nějak vracet,” doplňuje.

„Mám pocit, že o negativních věcech se moc nemluví a mělo by.“

„Kde vlastně pro Bertíka nakupuješ? A změnilo se nějak tvoje nakupování?” „Jedině asi v tom, že už nenakupuju pro sebe, ale spíš pro něj,” směje se Marika. „Co se týče oblečení, tak jsme byli před narozením docela dobře vybavení základními kousky, ale jen co se Bertík narodil, tak byl trochu větší miminko a spíš doplňujeme, co je zrovna potřeba. V rámci udržitelnosti a neplýtvání se snažíme vyměňovat si oblečení mezi kamarádkami a známými, někdy pořizujeme věci i od lokálních značek,” říká Mari a ukazuje na pletený koš s krásnými dřevěnými hračkami českých výrobců, které poznávám. „V dětském sortimentu mi třeba ale chybí hezké a vkusné čepičky a botičky. Jinak myslím, že se tu dá sehnat velká spousta kvalitních výrobků. Je pro mě ale mnohem snazší nakupovat je online. Protože logistika s dítětem je docela náročná,” vysvětluje. „Co se mně osobně skvěle osvědčilo a doporučila bych to všem, tak to jsou zavinovací body místo navlékacích. Ušetřilo mi spoustu trápení při převlékání,” radí Marika.

„Komukoliv, kdo čeká první dítě bych poradila jedinou věc. Nic neočekávat.“

„Co bys doporučila všem nastávajícím maminkám, jak přežít první půlrok?” „Komukoliv, kdo čeká první dítě bych vlastně poradila jedinou věc. Nic neočekávat. Protože realita bude úplně jiná než cokoliv, co si budete představovat. Ale nemění to nic na tom, že je to nádherný. Mateřství mě posílilo a pořád považuju narození miminka za malý zázrak. Byla jsem na sebe po porodu pyšná. Za to, co moje tělo dokáže a pořád mě to vlastně fascinuje,” odpovídá Marika něžně.

„Je vlastně něco, co ti chybí?” „Kromě spánku?” směje se Marika, „Asi bych si víc užila ten partnerský život před narozením miminka. Chodili bychom s Jirkou víc na rande, do kina nebo si prostě jen užívali klidné večery ve dvou. S miminkem je všechno rychlejší a hrozně to utíká a snažíme se čas od času zpomalit. Narozením Bertíka se z nás stali rodiče, ale nesmírně nás to sblížilo i jako partnery. Myslím, že je důležité uvědomit si, že máme o jednu roli navíc, ale nezapomínat na to, že máme ještě i sebe.”

Komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn.